Martinské hole – 2.8.2020

Letošní první zahraniční zájezd směřoval na Slovensko do oblasti Lúčanské Malé Fatry – zeleného a klidnějšího protipólu Kriváňské Malé Fatry. Začátek trasy první skupiny začal ve Vrútkách-Piatrová. Dvě třetiny úačastníků se vydaly na zpočátku prudší výstup po modré turistické značce k vrcholu Minčol (1364 m n.m.). Cestu kousek pod vrcholem si mnozí z nás osladili plnými hrstmi borůvek, kterých tady roste opravdu mnoho. Našli se i takoví, kteří si jednu z delších přestávek udělali právě tady a za nádherných výhledů na Velkou Fatru si barvili pusy do modra ;-).

Cestou na vrchol jsme také míjeli jeden z pozůstatků zdejších urputných bojů z 2.světové války, který se zřejmě podílel na ostřelování německých pozic v Žilinské kotlině a na jejím osvobození. Samotný vrchol Minčol nás vítal kovovým dvojkřížem a nádhernými, dalekými výhledy. Bylo možné vidět Tatry, Babí horu. Krásně šly rozpoznat jednotlivé vrcholy Beskyd (Travný, Lysá hora, Smrk, Kněhyně…) a další vrcholy a pohoří.

cestička mezi borůvčím

Z Minčolu nás čekal ještě jeden sestup do sedla Prašivé a pak ještě mírnější stoupání úzkým a hlubokým chodníčekm k betonovému oplocení radiového vysílače na Krížave.  Je vysoký 116 m a začal vysílat v roce 1970. Kdo měl chuť a náladu, vyšel ještě o několik výškových metrů výše a došel na Veľkou lúku (1476 m n.m.). Je nejvyšším vrcholem Lúčanské Malé Fatry, na jehož vrcholu se také nachází, nyní již nefunkční, radiový vysílač.

Ať už z Velké lúky nebo z Krížavy, všichni zamířili k chatě Martinské hole nebo ještě dříve k bistru kousek nad chatou. Bistro jsme zcela „obsadili a dopřáli si občerstvení a odpočinek. Závěrečná část cesty pokračovala po modré značce do Bystřičky-Lázky, kde už na nás čekal autobus.

2.skupina zájezdu

Druhá skupina po výsadku té první 😉 přejela do obce Trebostovo. Po žluté turistické značce došli k rozhledně Pod Bokšínom. Pak jsme po cyklostezce pokračovali k další rozhledně – tentokrát Nad Bystričkou. Tady si udělali vetší přestávku na občerstvení. Po cyklostezce pokračovali dále až na žlutou značku, která je navedla do Bystřičky-Lázky, kde byl domluven sraz s první skupinou. Jelikož do odjezdu autobusu zbývalo celkem dost času, protáhli si trasu do obce k Pizzérii Eso, kde měli podle ohlasů moc šikovného kuchaře i cukráře ;-).

Zájezd parádní, počasí skvělé, co víc si přát. Slovensko je prostě parádní a už teď se těšíme na další putování opět po Lúčanské Malé Fatře. Tentokrát se v říjnu budeme těšit na Kľak!!!

Trasa: skupina 1. cca 18 km; skupina 2. cca 9,5 km

Fotky – 1.skupina – Dana N. , 2.skupina – A. Rada

Jilešovice – Háj ve Slezsku – 26.7.2020

Z vlakového nádraží Jilešovice jsme vyšli na čtyřkilometrovou vycházku po neznačených cestách až na náměstí v Dolním Benešově. Tam se účastníci občerstvili ve zdejší hospůdce. Další trasa vedla kolem rybníku Nezmar (pod silným doprovodem komárů), přes hráz a východní cestičkou okolo jezera k další hospůdce na náměstí v Háji ve Slezsku. Odtud už jsme pokračovali vlakem domů.

Trasa: cca 9 km; účastníci: 18

Fotky: Vráťa K.

 

Slezské Beskydy – 19.7.2020

Na Kyčeře

Dnešní vycházka začala trochu netradičně. Jelikož jsme věděli, že nás dnes půjde málo, nasedli jsme ráno do auta a převezli se do Návsí. Tady jsme nastoupili do autobusu a dovezli se do Bukovce. Vystoupili u Vernera a vydali se na výlet. Přes dědinu došli ke Kempalandu, prošli zdejším parčíkem pro děti motivovaným pohádkovými postavami a za areálem se vydali směrem ke státní hranici. Přešli jsme řeku Olši a pomalu a mírně stoupali podél řeky směrem k Istebně. V Istebně jsme se napojili na žlutou turistickou značku a teď už mimo silnici začali stoupat směrem ke Kyčeře. Po celou cestu se nám naskýtaly pěkné výhledy.

Skalní útvary mezi Kyčerou a Krkavicí

Po 10 kilometrech jsme vystoupali na Kyčeru, druhý nejvyšší vrchol (po Velké Čantorii) v celém Čantoryjském pásmu. Odtud jsme po hřebeni přešli k zajímavým skalním výchozům z hrubozrnného pískovce a pokračovali přes Krkavici na chatu na Velkém Stožku. Bylo zde celkem živo. Aby ne, když k chatě vede z polské strany lanovka. Posilnili jsme se předraženým a mizerně načepovaným pivem a vydali se na vrchol „Velký Stožek“.

Chata PTTK Velký Stožek

Nechtělo se nám vracet na značenou trasu a tak jsme dál pokračovali po hranici. Cesta byla opravdu hodně prudká s velkým množstvím napadaných stromů a celkem blátivá. Proto jsme byli celkem rádi, když jsme došli na rozcestník „Pod Velkým Stožkem“ a dále pokračovali už opět po žluté turistické značce směrem k Filipce.

Na Filipce jsme se zastavili na další pivko (tentokrát už správně načepované a za rozumnou cenu) a stále po žluté sestoupili až k nádraží v Návsí. Počasí vyšlo parádní a já děkuji všem zúčastněným za vytvoření skvělého týmu a velmi příjemně strávený den.

Celkem: 5 účastníku; našlapáno 20,5 km.

Trasa zde.

Fotky Dana N., Radka J.

 

Valašské Meziříčí – Píšková – 12.7.2020

Dojeli jsme do Valašského Meziříčí a po červené značce jsme došli ke kapličce v obci Poličná. Cestou na vrchol zvaný Píšková jsme měli krásný výhled na Valašské Meziříčí. Na vrcholu je pomník T.G. Masaryka a malá kaplička. Odtud jsme se vydali po žluté směr Jarcovská gula a dále po neznačených cestičkách až k občerstvení U Lamy.   To byla naše první občerstvovací stanice. Zde bylo také první pivko. A krásné muzeum retro věcí (auta, motocykly, kola apod.).  Pak jsme kolem trati došli asi 1,7 km do nádherné hospůdky Pod Lipou se zahrádkou. Odtud jsme pokračovali k soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy, dále na náměstí ve Valmezu. Než jsme došli k nádraží, občerstvili jsme se dobrou jugoslávskou zmrzlinou. Nasedli do vláčku a jeli domů.

Majka Radová

Fotky zde.