Neděle 4.7.2021 – Dolnooharská tabule

Tentokrát jsme se na tradiční týdenní zájezd vydali už na začátku července. Vyjeli jsme od vlakového nádraží ve Frýdku v brzkých ranních hodinách a vydali se směrem k Českému středohoří. Tradičně jsme si před dojezdem na ubytování udělali „menší“ vycházku – kdo šel skupinu č. 1 našlapal ten týden nedelší trasu, ale vůbec to nevadilo, byli jsme svěží a natěšení na skvěle připravený zájezd.

Autobus nás dovezl do Budyně nad Ohří, kde se podstatná většina autobusu zúčastnila prohlídky zdejšího vodního gotického hradu Zajíců z Házmburka, který je částečně renesančně přestavěný. Od hradu se pokračovalo nenáročnou rovinatou procházkou do Libochovic, kde ve zdejším zámku proběhla další prohlídka. Kdo neměl chuť prohlížet si interiéry zámku, mohl si projít zámecký anglický park, kde v zámeckém skleníku probíhala výstava exotického ptactva.

Kdo měl chuť mohl i odtud pokračovat pěšky dále, a nebo pomocí autobusu přejel do obce Slatiny a odtud se vydal pěšky na dnešní nejvyšší bod a to zříceninu Hazmburk. Hazmburk nás provázel téměř po celý pobyt v Českém středohoří a byl to jakýsi orientační bod při našich výhledech do krajiny.

Ze Slatiny jsme už odjeli na místo ubytování – Hotel Formule v Nebočadech u Děčína.

Večeře – kuřecí polévka, hovězí guláš s houskovým knedlíkem

Trasa – 1.skupina 18 km náhled trasy

Foto: Dana N. zde; Radka J. zde

Pondělí 5.7.2021 – Porta Bohemica

Porta Bohemica, česky Brána Čech, se nazývá kaňovovité údolí Labe, kterým řeka vstupuje do Českého středohoří.

My jsme dnešní vyhlídkový den zahájili u autobusové zastávky Sebuzín-rozcestí, odkud jsme vyrazili po zelené značce směr Varhošť. Z příkře stoupající pěšiny jsme odbočili na neznačenou pěšinu, která nás dovedla nejprve na vyhlídku Macha a kousek dál na Poradní skálu, odkud se nám naskytl krásný, i když zamračený, výhled na údolí Labe a na část Českého středohoří s Milešovkou. Z Poradní skály jsme pokračovali opět neznačenou pěšinou až na napojení  na zelenou značku a po ní jsme došli na rozcestí Pod Varhoštěm. Tady se oddělila 2.skupina a pokračovala přes obec Hlinná a Kamýk do Velkých Žernosek. 1.skupina dále stoupala na vrch Varhošť s rozhlednou. Z Varhoště jsme pokračovali dále po žluté značce k sedlu Pod Varhoštěm a pokračovali dále po silnici k obci Hlinná. Po chvíli jsme ale odbočili na neznačenou pěšinu a po loukách jsme dorazili na Lysou horu (577 m n.m.). Zde se nachází přírodní rezervace nazvaná Holý vrch, ze které se nám naskytly další pěkné výhledy do krajiny. Jelikož nás čas tlačil, nepokačovali jsme na vrch Hradiště, ale sestoupili jsme do obce Hlinná a po krátké přestávce u zavřené hospody jsme pokračovali na vrch Plešivec. Plešivec by se spíše měl jmenovat vrch Mravenečník, protože nás po celou dobu výstupu provázely hordy mravenců. A kdyby jen to, lezli nám po botách a nohou a zakousávali se do nich nebývalou silou…. Plešivec je čedičový kužel jehož vrchol a svahy pokrývá suťové pole. Sestup tímto polem byl zážitkem do doby, než jsme opět sestoupili do lesa a opět se na nás vrhly hordy mravenců :-D.

Z Plešivce jsme kratičce odbočili na vrch Kamýk se zbytky zříceniny a potom už jsme spěchali do Velkých Žernosek, kde jsme měli ve 4 hodiny odpoledne domluvenou degustaci vín ve zdejším zámku a zárovň vinařství Velké Žernoseky. Po prohlídce , ochutnávce a nákupu lahví jsme se s „cinkajícím“ autobusem vydali zpět na ubytování.

Večeře: květáková polévka, žebrácké maso s vařeným bramborem

Trasa: 1.skupina 17 km náhled trasy

Foto: Radka zde; Dana N. zde

Úterý 6.7.2021 – Veneřické středohoří

Z Horního Vysokého jsme se vydali po zelené značce na vrch Hradec k Mauzoleu, což je pohřební kaple z konce 19.století velkopodnikatele Josefa Edlera Schrolla, posledního majitele Liběšického panství. Odtud jsme pokračovali k rozcestí Sedlo-východní rozcestí, kde se rozdělily skupiny. 1.skupina pokračovala na vrch Sedlo a čekal jí opravdu prudký a nepříjemný, i když celkem krátký, výstup (pokud to srovnáme s Beskydy). Na konci nás ovšem čekala obrovská odměna v podobě nádherného a širokého rozhledu do krajiny. Z vyhlídky jsme pokračovali přes NPR Sedlo kolem výrazných skal a suťovišť. Opět celkem strmým klesáním jsme došli na další rozcestí pod Sedlem a pokračovali přes Horní Týnec do obce Třebušín, kde už na nás čekali další turisti z ostatních skupin rozložení pod krásnou sakurou, která poskytovala moc příjemný stín. Po trase opět žádná hospoda, ale naštěstí byl otevřený obchod a v autobuse byla taky zásoba studeného pití ;-). Kdo mě ještě čas a chuť, vyběhl si na vrch Kalich.

Z Třebušína jsme pokračovali do Ploskovic na vrcholně barokní zámek, který je nám znám z několika pohádek a na procházku zdejší rozlehlé zahrady. Ploskovický zámek je bývalé

letní sídlo Ferdinanda I. Habsburského. Jen je škoda, že momentálně prochází zámek rekonstrukcí, která znepřístupnila jeho groty.

Po odpočinku a prohlídce Ploskovic jsme se ještě  na skok zastavili v Zubrnicích u skanzenu, kde jsme se šli jenom krátce pokochat zvenku, protože na prohlídku už nezbýval čas.

Večeře: vývar s drobením, kuřecí plněná roláda, bramborové gnocchi, špenát.

Trasa: 1.skupina 12 km náhled trasy

Foto: Radka zde; Dana N. zde

Středa 7.7.2021 – volný den

Volný den byl pro pana řidiče, který dnes nikam nejel, ale my ostatní jsme si mohli vybrat, kam se podíváme. Někdo navštívil a prohlédl si Děčín, někdo zajel do Ústí nad Labem, do Teplic. Někteří si zajeli na prohlídku do Zubrnice a někdo se vydal až k Liberci na prohlídku Kryštofova údolí. Každý podle svého zájmu a kdo se nikam nevydal, mohl strávit čas na hotelu a pořádně si zařádit ve zdejším bazénu 😉

Večeře: zelná polévka, hovězí na houbách, dušená rýže

Foto: Dana N – Zubrnice a zámek Velké Březno zde

Radka – Děčín zde

Čtvrtek 8.7.2021 – Milešovka

A je to tady. Milešovka, nejbouřlivější a největrnější hora v České republice. 1.skupina se vydala na Milešovku z Kostomlat a první zastávku jsme si udělali na zřícenině hradu Kostomaly. Říká se mu také Sukoslav. Takové jméno mu dal kronikář Hájek z Libočan a nikdo neví, jak k němu přišel. Bohužel nebyla přístupná věž, ze které je určitě pěkný výhled. Ze zříceniny jsme pokračovali dále směrem na Milešovku. Po zelené značce, naučné stezce a po silnici jsme se dostali k rozcestí Pod Březinou, kde začínala svou trasu skupina 2 a 3. Pokračovali jsme do Černčic a odtud už naše cesta pouze stoupala až na vrchol Milešovky. Bohužel, kvůli rekonstrukci byla věž na Milešovce zavřená, ale měli aspoň otevřenou hospodu (letos jedna z mála po trase :-D). Protože se blížila bouřka, všichni jsme spěchali dolů do Milešova odkud naše putování pokračovalo do Třebenic a zdejšího Muzea českého granátu, které je umístěno v původně německém luteránském kostele z r. 1902. Po prohlídce se hodně turistů vrátilo do dětských let a zbytek času do odjezdu strávilo na zdejším „pískovišti“ a snažili se najít droboulinké granátky, které tady k tomuto účelu muzeum rozsypalo. Granátky byly opravdu hodně malinkaté, ale některé se najít daly 😉

Večeře: míchaný zeleninový salát a menu z grilu – mňam

Trasa: 1.skupina 10,5 km náhled trasy

Foto: Radka zde; Dana N. zde

Pátek 9.7.2021 – Benešov nad Ploučnicí

Počasí vypadalo všelijak. Proto se ráno vyjelo do Benešova nad Ploučnicí (pro některé nezapomenutelná trasa úzkou silnicí plnou ostrých zatáček a prověření jízdních vlastností (ne poprvé) našeho pana řidiče). Už také víme, že asi touto silnicí jeli hasiči, když měli přijet k požáru zámku v Benešově nad Ploučnicí

a přijeli o hodinu a půl později (jak pravila průvodkyně na zámku) a vůbec není divu, že jim to trvalo tak dlouho (i když je vzdálenost Benešova od Děčína 9 km!!!).

Takže kvůli hrozícímu dešti jsme se vydali téměř všichni na prohlídku zámku. Ujala se  nás velice milá a znalá paní průvodkyně, která prohlídku povýšila na vyšší úroveň. Po prohlídce pořád nepršelo a tak jsme se vydali na plánovanou trasu. Autobus nás svezl kousek dolů na vlakové nádraží a odtud jsme vyrazili po modré značce směr rozhledna Kohout. Ze značky jsme po chvíli sešli a vydali se neznačenou trasou, která po nějaké době také skončila a my se vydali na samosběr klíšťat (jak to pojmenoval sám p. vedoucí :-D).

Z rozhledny, kde byla delší přestávka, jsme se vadali kousek zpět a opět kousek mimo značenou trasu, ale už pěkným terénem, dolů do Františkova nad Ploučnicí. Občerstvili jsme se ve zdejším obchůdku a vydali se na závěrečnou část trasy – zříceninu hradu Ostrý a potom podél Ploučnice zpět k autobusu do Benešova nad Ploučnicí. Pršet naštěstí nezačalo a tak den opět krásně vyšel.

Večeře: frankfurtská polévka, uzená kýta, bramborová kaše, okurek

Trasa: 1 skupina 12 km náhled trasy

Foto: Radka zde; Dana N. zde

Sobota 10.7.2021 – Bořeň

Je tady sobota a bohužel i odjezd zpátky domů. Než ale úplně opustíme České středohoří, vystoupáme ještě na jeden krásný kopeček. Jedná se o největší povrchový znělcový útvar ve střední Evropě, který z zdálky vypadá, že je skoro nezdolatelný. Výstup na něj naštěstí tak šílený nebyl a z vrcholu jsme mohli vidět opravdu hodně daleko (i když výhled trochu narušovaly všudypřítomné komíny a hnědouhelné doly).

Trasa: cca 4 km (kdo šel jen na vrchol a stejnou cestou zpět) náhled trasy

Foto: Radka zde; Dana N. zde

Zájezd byl velice povedený, množství odboček ze značených cest a možnost pokochat se krajinou z méně profláknutých míst, které stálo za to navštívit. Žádné davy turistů, naštěstí ani žádné celotýdenní parna, prostě pohodový zájezd umocněný ještě luxusnějším ubytováním a skvělou stravou. Co víc si přát? Možná jen to, aby příští zájezd, který proběhne ve stejném termínu, proběhl stejně :-D.

Jo – pojede se do západních Čech 😉

Na konci samozřejmě musíme poděkovat vedoucímu – Martinovi Mrkosovi za skvěle připravenou akci, Daně N. za pomoc vedoucímu a vedoucím jednotlivých skupin, kteří vedli a vždy zdárně dovedli turisty do cíle. A v neposlední řadě také p. řidiči, který nás protáhl úzkými cestičkami i nízkými průjezdy bez nehod.

Noční a brzké ranní, téměř hrozivé počasí vypadalo na to, že účast na letošní Bezručově vyhlídce bude hodně mizivá a že snad ani nemá cenu někam vyrazit. Akce ale nebyla zrušena a tak se organizační štáb vydal na svá stanoviště a připravoval úkoly „nejen“ pro děti ;-).

Vítr foukal opravdu silný, veškeré nachystané materiály létaly po okolí, ale nakonec vysvitlo sluníčko a vypadalo to, že svítit chviličku vydrží. Přicházeli první účastníci, děti plnily úkoly, dospělí se občerstvovali a nebo čekali na klobásku a vládla pohodová nálada.

I když se v průběhu setkání jednou opravdu hodně zamračilo a začalo i pršet, déšť rychle odezněl a nakonec se opět ukázalo sluníčko a vše rychle vysušilo. Dokonce i přestalo silně foukat a my nakonec zjistili, že účast nebyla tak mizivá, jak jsme si zpočátku mysleli, a dokonce nám skoro nevystačily klobásky. Takže akce úspěšná, doufáme, že všichni byli spokojení a my se opět těšíme zase za rok.

Fotky zde

Účastníci:  72 lidí, z toho 18 dětí a 32 členů KČT TJ VP FM 😀

Za nepříznivého chladného počasí (polojasno, 7°C) jsme začali tůru z Visalají na Bílý Kříž, kde se konala oslava 120 let turistiky na hřebeni Gruně.
Pozdravení s přáteli, turisty. Oslava byla zahájena slavnostní fanfárou na trubku, pak se ujal slova místopředseda KČT oblast Moravskoslezská Břetislav Boháč (historie hřebene Gruně a Bílého Kříže), proslov hostů (vzácný host přijel z Prahy,čestný předseda KČT Jan Havelka). Po zakoupení suvenýrů, účastnických listů ve stánku KČT, občerstvení v bufetu, jsme se vydali zpět (se zastávkou u pramene řeky Morávky) na Visalaje. Autobusem jsme se rozjeli do svých domovů plni dojmů a zážitků.

Účast-13 turistů+1 host.

Fotky od Vráti K.

S pozdravem ,,Zdrávi došli“!
Pavel Bartošek

Stěžejní akcí našeho turistického programu je tradičně týdenní zájezd.  Tentokrát zvolil vedoucí zájezdu Martin Mrkos zajímavou krajinu nacházející se od Prahy  jihozápadním směrem k Berounu, která svou mnohotvárností až divokostí některých částí okouzlí srdce každého, alespoň trochu romantického návštěvníka. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni  nese porosty dubových hájů. Ano jedná se o Český kras, který rozšířil  o oblast s neproniknutelnými lesy a tajuplnými  hradními zříceninami  – Křivoklátsko. 

Vzhledem k pandemii jsme museli přijmout opatření a nutnost jejich dodržování, abychom pobyt zvládli ve zdraví a s optimismem. Ubytování bylo zařízeno v Penzionu Diana v Novém Jáchymově, velká spokojenost s prostředím, personálem a výbornou stravou, snídaně formou švédských stolů, večeře servírovaná, s výběrem ze tří jídel. Veřejnost měla omezený přístup, pouze na venkovní posezení.

Na začátky tras nás dopravoval náš autobus, abychom mohli poznat co největší část Křivoklátska s nejzajímavějšími lokalitami.  Obdiv sklidil i náš řidič pan Prokop za to, co dokázal projet ve velmi krkolomných situacích.

Turisté měli možnost vybrat si 3 alternativy v délce tras.

1. den – dojeli jsme k hradu Český Šternberk

   

   – prohlídka hradu (majitel zůstal na svém hradu jako správce, dnes je opět majitelem). Pak přesun na trasu s cílem Sázavský klášter v obci Sázava (12 km) – prohlídka kláštera s průvodcem, nejstarší klášter v místě setkání poustevníka Prokopa s knížetem Oldřichem. Odtud dojezd na ubytování v Novém Jáchymově. V místě si někteří prohlédli historické litinové kříže a mřížky na hřbitově z místní výrobny.

2. den – přejezd do Nové Vsi a odtud vedla trasa 1.skupiny (20 km) přes bývalé vojenské letiště kolem betonových pevnůstek k

   

   nejvyššímu vrcholu Brd – na Tok, 835 m n. m. Počasí nádherné, výhledy na všechny strany. Druhá skupina zvolila v této oblasti  trasu po Lesnické naučné stezce Klobouček ( vrchol 703 m n.m.), účastníci obou skupin schází do Obecnice a přejíždí do Příbrami na Svatou Horu – zde opět prohlídka ambitů s freskami a kostela.

3. den – začínáme u míst, kde se filmoval  mnohým známý Limonádový Joe k lomu Velká Amerika, kolem dalších lomů Malá Amerika, Mexiko, Kanada až k hradu Karlštejn – zde rezervovaná prohlídka s průvodcem – zlatá kaple Sv. kříže, za překrásného slunečného počasí přejezd do místa Sv. Jana pod Skalou, výstup na skálu s rozhledem na husté lesy, někteří se vydali  ke skanzenu těžební techniky v lomech (11 km). Podařilo se nám i zajistit otevření kostela Sv. Jana pod Skalou, prohlídli si přilehlou jeskyni se sakrálními objekty, poslechli si historii tohoto místa.
4. den – začínáme ve Zdicích na buližníkovou Havraní skálu (největší komplex buližníku na našem území-je to kámen),

   

   dále na Hudlickou skálu a z Krušné hory (609 m n. m.) s rozhlednou Máminka nad Novým Jáchymovem, docházíme pěšky na ubytování. Úžasné výhledy na Brdy, lesy Křivoklátska, Český Kras, kovová směrová zaměřovadla s popisem, nač se díváte….Točník, Žebrák, Krušná hora apod. (18 km)

5. den – soutěskou Zbirožského potoka ke Skryjským jezírkům, v obci Skryje návštěva muzea geologa Joachima Barranda – otisky živočichů, rostlin v kameni, nálezy z okolí, naučná stezka po trilobitích značkách s výhledem na hrad Týřov.

   

   Odjezd ke královskému hradu Křivoklát, zde opět prohlídka s průvodcem. (9 km)

6. den – z parkoviště jsme po žluté značky dorazili ke Koněpruským jeskyním – prohlídka s průvodcem, ukázky využití úkrytu k penězokazecké výrobě – figuríny i s ukázkou činností. Pak po naučné stezce přes vyhlídku Zlatý kůň (vidíme současné vápencové lomy Čertovy schody a výhledy do krajiny), došli jsme až k lomu Na kobyle. Tunelem ve skále jsme se dostali na stezku přes nejstarší trampskou osadu – Údolí děsu – do obce Srbsko, kde jsme pokračovali kolem Berounky k lomu Alkazar.

   

   Odjíždíme do Berouna – výstup k rozhledně, atrakce živí medvědi pod rozhlednou. (10 km)

7. den – odjíždíme do Průhonic – návštěva zámeckého parku s krásnou úpravou terénu, vzácnými rostlinami a dřevinami, jezírky, drobnými romantickými stavbami. Odjezd do Hrusic, rodiště Josefa Lady, návštěva Ladova muzea, kostelíku z Ladových obrázků, rodný dům přestavěn, pouze s pamětní deskou, rybník a bronzová soška kocoura Mikeše u strouhy k rybníku.

Za perfektní přípravu celého zájezdu patří velký dík vedoucímu akce Martinu Mrkosovi.

Helena Tichopádová

Fotky od Martina M. – 1.-4.den, 5.-7.den

Fotky od Dany N. – 1.den, 2.den, 3.den, 4.den, 5.den, 6.den, 7.den.