Ondřejník – 17.7.2022

Rok se s rokem sešel a my se vydali opět na vrchol Ondřejníka.

Trasu jsme si zopakovali, protože vloni byla naplánována hned den po příjezdu z hlavní dovolené a to se opravdu nikomu nechtělo 😉

Vrchol Ondřejníka

Letos to bylo jinak, sešlo se nás opravdu hodně a čekal nás krásný výstup. Počasí přálo na parádní výhledy, které se uskutečnily a byly nám poděkováním za námahu, která nás na této trase čekala.

Vyšli jsme z nádraží ve Frýdlantě a vydali se neznačenými cestami na Kubalánky. Odtud přímo nahoru na vrchol s občerstvovacími zastávkami u keřů s malinami. Je vidět, jak se příroda proměňuje. Ještě před dvěma lety jste tady mohli narazit na louky plné náprstníků, loni jich citelně ubylo a tento rok z nich zbyly jen ojedinělé kusy…..škoda.

Z vrcholu jsme sestoupali do sedla pokračovali opět neznačenou cestou na Suché úbočí a Stanovec. Všude nás doprovázely nádherné daleké výhledy a neskutečně krásné přírodní scenerie, kterou tvořily traviny rostoucí na vymýcených holinách. Připadali jsme si jako někde ve stepi. Z rozcestníku Skalka-sedlo jsme sešli na Opálenou (samozřejmě na borůvkové knedlíky – hlavně 😉 ) a odtud už pouze na vlak na Čeladné a domů 😉

Účastníci: 21 turistů a hostů; trasa 11,5 km zde.

Fotky: Radka J., Vraťa K.